Zemětřesení - vypracovala Mgr. Danuše Ročková

Ohodnoťte lekci
 
 

Neustálý pohyb litosférických desek vystavuje horniny tlaku, ty se díky němu  vyklenou nebo roztáhnou – vznikají zlomy v zemské kůře. Zemětřesení vzniká jako náhlé uvolnění nahromaděné energie, projevuje se chvěním a otřesy. Tyto otřesy se šíří z místa vzniku pod zemí (hypocentra) ve vlnách. Největší sílu má na povrchu nad místem vzniku – v epicentru.
Zemětřesné vlny zachytíme přístrojem zvaným seismograf.
Síla zemětřesení se měří na Richterově stupnici (popř. Mercalliho), které mají 12 stupňů. Síla zemětřesení v těchto stupnicích roste geometrickou řadou. Zemětřesení se vyskytují v geologicky aktivních částech zemské kůry. Nejčastěji jsou v oblasti tzv. Tichooceánského ohnivého kruhu, který sahá od Japonska kolem celého pobřeží východní Asie až k Novému Zélandu. Zemětřeseními je také ohroženo západní pobřeží obou Amerik a také Středomoří. Zemětřesení působí různé škody, při katastrofálních zemětřeseních jsou zničeny dálnice, kroutí se domy, vznikají následné požáry a dokonce dochází k posunům země až o desítky metrů.

Vznikne-li zemětřesení pod mořským dnem, může vyvolat ničivou vlnu tsunami. Jsou to dlouhé (až 200 km) rychlé vlny (až 800 km/h), které se u pobřeží vztyčují do výšek až několik desítek metrů. Jejich náraz na pobřeží má destruktivní účinky. K nejznámějším tsunami patří ničivá vlna z roku 1755, která srovnala se zemí město Lisabon a v paměti máme děsivé události z Vánoc 2004, kdy tsunami zničila pobřeží v Jihovýchodní a Jižní Asii.

Předvídání zemětřesení je velmi obtížné, prakticky nemožné, někdy na blížící se nebezpečí upozorní neobvyklé chování zvířat, někdy pokles vody ve studních či satelitní snímky.

Ke stažení

  • Zemětřesení
    Název souboru: Zemetreseni.pdf
    Velikost souboru: [141,0kB]
Investice do rozvoje vzdělávání
Aktivita je spolufinancována Evropským sociálním fondem
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
fondem a státním rozpočtem České republiky