Zeměpisná síť, určování zeměpisné polohy - vypracovala Mgr. Danuše Ročková

Ohodnoťte lekci
 
 

Zeměpisnou síť tvoří poledníky a rovnoběžníky.

Poledníky jsou smyšlené čáry, které spojují oba zemské póly. Jsou všechny stejně dlouhé. Na jednom poledníku mají ve stejný okamžik poledne. Mohli bychom jich vést po Zemi nekonečně mnoho. Na glóbu jich ale vyznačujeme 2x180. Hlavním poledníkem byl zvolen poledník procházejí hvězdárnou v Londýně – podle ní se mu říká greenwichský. Má zeměpisnou délku 0°, proto se nazývá nultý poledník. Jemu protilehlý poledník má délku 180°. Jejich spojením vznikne kružnice, která dělí Zemi na východní a západní polokouli. Čísla jednotlivých poledníků označují zeměpisnou délku – východní nebo západní.

Rovnoběžky jsou různě dlouhé. Nejdelší rovnoběžkou je rovník – měří  44 tisíc kilometrů. K pólům se rovnoběžky zkracují až se z nich na pólech stane bod. Rovnoběžky určují zeměpisnou šířku. Obratník Raka na severní polokouli a obratník Kozoroha na jižní polokouli mají šířku 23,5°. Severní a jižní polární kruh mají zeměpisnou šířku 66,5°. Tato čísla vyplývají ze sklonu zemské osy. Rovnoběžek také můžeme na Zemi vést nekonečně mnoho, ale na glóbech a mapách se udává 90 na jižní a 90 na severní polokouli, tedy celkem 180. Určujeme tedy 0°- 90°severní a také jižní zeměpisné šířky.

Určování zeměpisné polohy – každý bod na Zemi je určen zeměpisnou délkou a zeměpisnou šířkou.

Zeměpisná délka je buď východní délka (v.d.) nebo západní délky (z.d.)

Zeměpisná šířka je buď severní šířka (s.š) nebo jižní šířka (j.š.)

Zeměpisnou polohu daného místa určíme tak, že protneme (na mapě, na glóbu) určitý poledník s určitou rovnoběžkou.

Ke stažení

Investice do rozvoje vzdělávání
Aktivita je spolufinancována Evropským sociálním fondem
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
fondem a státním rozpočtem České republiky