Oběhová soustava - vypracoval Mgr. František Hudek

Ohodnoťte lekci
 
 

Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem.
Krevní oběh
Krevní oběh
Mízní soustava
Mízní soustava
Zabezpečuje:

Přepravu (transport):
- přepravcem je krev (soustava oběhová)
- zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk, transport kyslíku,…
- při látkové přeměně vznikají v buňkách odpadní látky (H2O, CO2 a močovina) - důležité neustálé odplavování odpadních látek z buněk (obstarává krev)

Obnovu:
- udržování a obnovování stálého složení vnitřního prostředí těla
- odstraňování odpadních látek, zplodin, náhrada nových buněk,…
- na obnově se podílí soustava trávicí (stolice), dýchací (CO2, vodní páry), oběhová (tělesná teplota), vylučovací (moč), kožní (pot, H2O)

Obranu:
- rozpoznání a zneškodnění cizorodých těles a choroboplodných zárodků
- na obraně se podílí oběhová soustava a kůže

Termoregulaci:
- udržování stálé tělní teploty

Krev se podílí na řízení celého organismu – doprava hormonů k buňkám.

Soustava oběhová
1) systém cévní
2) krev, srdce
3) mízní soustava, slezina

Systém cévní
- rozsáhlý soubor trubic, proudí zde tekutina, podle které dělíme na:
a) systém cév krevních  - zde cirkuluje v uzavřeném krevním oběhu krev
b) systém cév mízních - obsahuje bezbarvou mízu
 - vede mízními cévami z orgánů do krev. oběhu

Krevní cévy:
dělíme na tepny, žíly a vlásečnice (kapiláry)
tepny: vedou okysličenou ze srdce do celého těla
 - mají silnou stěnu, pevnou, pružnou
 - uloženy mezi svaly nebo v tělních dutinách
 - větví se na menší tepny a na vlásečnice

vlásečnice: konečné sítě větvení tepen
 - zajišťují výměnu látek a dýchacích plynů mezi krví a tkáněmi
 - stěna je tenká a z obou stran propustná

žíly: vedou krev z vlásečnic, z těla směrem do srdce
 - stěna je jako u tepen ale je slabší
 - stěny tvoří vazivový obal, pod ním je hladká svalovina
 - krev proudí pomalu a pod menším tlakem
 - chlopně zabraňují zpětný tok krve
 - chlopně se vyskytují hlavně v končetinách

Krev
červená, neprůhledná tekutina – 4 – 5 litrů (ženy), 5 – 6 litrů (muži)

Složení krve :
tekutá krevní plazma
  průhledná nažloutlá kapalina
  obsahuje vodu (90%) a rozpuštěné látky
  (živiny, bílkoviny, hormony, soli, vitaminy)

červené krvinky (erytrocyty)
  bezjaderné buňky (přenos O2 – hemoglobin - Fe)
  vznik v kostní dřeni, 120 dní života, zánik v játrech
  (rozklad hemoglobinu na žlučové barvivo bilirubin),
  (Fe se vrací do kostní dřeně)

bílé krvinky (leukocyty)
  beztvaré, průsvitné, jaderné buňky – obrana organismu

krevní destičky (trombocyty)
  nejmenší tělíska krve – beztvaré, bezjaderné,
  odštěpky buněk kostní dřeně, srážlivost krve!

Funkce krve:
transport: O2, CO2, výživné látky z trávicího ústrojí, zplodiny do vylučovací soustavy, vitamíny, hormony
obnova:  udržování stálé tělesné teploty (teplo z teplejších orgánů k chladnějším a naopak)
obrana: proti infekci (bílé krvinky, protilátky)


Poznámka:
- v 1mm3 krve – 5 mil. červených krvinek, 4-10 tis. bílých krvinek. 200 – 300 tis. krevních destiček
- poměr:    červené : bílé : plazma = 45 : 1 : 54

Krevní skupiny:
 A, B, AB (univerzální příjemce), 0 (univerzální dárce) - r. 1907 – Jan Jánský

Na povrchu červených krvinek jsou přítomny látky (aglutinogeny A a B), které mohou reagovat s protilátkami (aglutininy anti-A a anti-B), které jsou v krevní plazmě.

V krvi není nikdy např. aglutinogen A a aglutinin anti-A
(Došlo by ke shlukování červených krvinek!!!)

Rozdělení krevních skupin podle přítomnosti aglutinogenu a aglutininu:

 

KREVNÍ SKUPINA
AGLUTINOGEN

(v červených krvinkách)
AGLUTININ

(v krevní plazmě)
A
A
anti-B
B
B
anti-A
AB
A i B
žádný
0
žádný
anti-A, anti-B

 

Na červených krvinkách může být další aglutinogen Rh-faktor – mluvíme o Rh pozitivní krvi (Rh+). Pokud není přítomen, mluvíme o Rh negativní krvi (Rh-).


Pojmy:
Transfúze: doplnění krve (dárce musí mít stejnou krevní skupinu!)
Autotransfúze: odebírání vlastní krve pro pozdější použití (např. operace)
Leukémie: rakovina krve (nadprodukce bílých krvinek, které nejsou schopny vykonávat normální funkci
Hemofilie: chorobná krvácivost – špatná srážlivost krve

Srdce
- dutý svalový orgán (300g) chráněn obalem – osrdečník
- 2/3 zasahují do levé poloviny hrudníku
- srdeční hrot vlevo dolů, naléhá na bránici, podélná přepážka dělí srdce:
- levá síň a levá komora  - krev okysličená
- pravá síň a komora – krev odkysličená
- činnost srdce je zabezpečeno tzv. „převodním systémem“ - některá vlákna srdeční svaloviny vedou vzruchy, které vznikají v srdci
- srdce je vyživováno levou a pravou věnčitou tepnou – odstupují přímo od začátku srdečnice
- infarkt myokardu – odumření části srdeční tkáně (myokardu) v důsledku nedostatečného zásobení kyslíkem (ucpání věnčitých tepen na povrchu srdce)


Krevní oběh:

Velký tělní:
 levá komora - aorta - tělo - horní a dolní dutá žíla - pravá síň
Malý plicní:
 pravá komora - plicní tepna - větví se do levé a pravé plíce - plicní žíly - levá síň

Srdce neustále přečerpává krev a udržuje trvale krevní oběh (za 1 minutu při průměrných 70 stazích přečerpá 5 litrů krve – „minutový objem srdce“).

Pojmy:
Systola: smrštění srdce – vyprazdňování
Diastola:  ochabnutí – naplňování srdce krví
Tlak krve:  tlakové působení krve na stěnu cév
 systolický tlak – nejvyšší – mezi 110 až 140 torry (mm Hg)
 diastolický tlak – mezi 70 až 90 torry
 krevní tlak měříme tonometrem (tlakoměrem)
 Ve stáří vlivem úbytku pružnosti tepen je tlak vyšší.
Tep (puls):průměr 70 tepů/1minuta
EKG: přístroj elektrokardiograf – pomocí přiložených elektrod na pacienta měříme aktivitu srdce

Mízní (lymfatická) soustava:

Odvádí z tkání přebytečný tkáňový mok, zplodiny látkové přeměny z tkání, kapičky tuku a sloučeniny, které nemohly projít stěnou krevních vlásečnic, zajišťuje obranu těla proti infekci.

Zahrnuje mízní vlásečnice, mízní cévy, mízní uzliny a orgány

Tkáňový mok: tekutina stálého složení, omývá tělní buňky, vzniká z krve

Míza (lymfa): tvoří se z tkáňového moku, podobná krevní plazmě

Mízní vlásečnice začínají v mezibuněčných prostorách tkání - mízní cévy - mízní kmeny - mízovod - do žilné krve

Mízní uzliny:
 filtrace mízy, význam v boji proti infekci
 vznik protilátek, vznik bílých krvinek, které vytvářejí protilátky proti infekci
 uzliny jsou bělavé uzlíky, které se při napadení těla infekcí zvětšují (na krku, v podpaží, v tříslech)
 
Slezina
- největší mízní orgán oválného tvaru (10 – 20 cm)
- v dutině břišní nalevo od žaludku
- tvorba části bílých krvinek – význam pro odolnost (imunitu)
- zánik opotřebených červených krvinek (i v játrech)
- možnost uchovávat krev do zásoby
- denně proteče asi 300 litrů krve
- v dospělosti není pro život nezbytná

Brzlík
- žláza za hrudní kostí
- dozrávají zde bílé krvinky, vznikají zde hormony
- do puberty se značně zmenšuje

Pojmy:
Infekce: nemoc přenosná na člověka (viry, bakteriemi, plísněmi)
Inkubační doba: doba od proniknutí infekce k prvním příznakům nemoci
Imunita: schopnost organismu odolávat napadení cizorodými látkami
Aktivní imunizace: vpravení oslabených mikroorganismů do těla (vakcína) - tělo si samo vytvoří protilátky
Pasivní imunizace: vpravení hotových protilátek do těla
Alergie: nepřiměřená reakce těla na přítomnost antigenu
AIDS: onemocnění vyvolané virem HIV (napadení bílých krvinek  – úplné selhání imunity

Ke stažení

Investice do rozvoje vzdělávání
Aktivita je spolufinancována Evropským sociálním fondem
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
fondem a státním rozpočtem České republiky