Dýchací soustava - vypracoval Mgr. František Hudek

Ohodnoťte lekci
 
 

Hlavní úkol dýchání: okysličování krve, odstranění oxidu uhličitého
- plíce se účastní na regulaci tělesné teploty
- dýchání je řízeno reflexně nervovým systémem – centrum řízení je v prodloužené míše.
Dýchací soustava
Dýchací soustava

Dýchání (respirace) má 3 funkce:

a) zevní (vnější) dýchání – výměna kyslíku za oxid uhličitý

b) přenos kyslíku krví - z plic k orgánům a CO2 z orgánů do plic

c) vnitřní dýchání – výměna plynů mezi krví a buňkami tkání


- dýchací soustavu tvoří dýchací cesty a plíce

- dýchací cesty se dělí na horní a dolní cesty dýchací


Horní cesty dýchací

- začínají nosní dutinou s nosními dírkami, která vzadu přechází do nosohltanu

- rozdělena přepážkou na dvě části

- nosní sliznice: kryta čichovým a dýchacím epitelem (čichové smyslové buňky)

- dutina nosní: spojena s vedlejšími dutinami v kosti čelní, čichové a horní čelisti

- záněty těchto dutin se mohou projevovat silnými bolestmi hlavy a rýmou

- nosohltan: horní úsek hltanu, proudí zde vzduch z nosní dutiny



Dolní cesty dýchací

- hrtan: uložen před jícnem (přední strana krku)

- začínají zde dolní cesty dýchací

- při polykání brání vstupu potravy do hrtanu hrtanová příklopka

- tvořen souborem hrtanových chrupavek s hlasovým ústrojím

- při dýchání a řeči se stahem svalů mění tvar a velikost dutiny hrtanu

- vzduch zde prochází hlasovou štěrbinou, rozkmitá její hlasivkové vazy

= tvoří se hlas; pomocí jazyka, patra, zubů a rtů se tvoří hlásky

- průdušnice: vyztužená podkovovitými chrupavkami, uložena před jícnem

- její sliznice opatřena řasinkami, kmitají směrem k hrtanu

- zabraňuje pronikání prachu do plic

- 2 průdušky: větví se na průdušinky vedoucí do plicních váčků, které jsou

tvořeny plicními sklípky - zde probíhá výměna plynů


Plíce

- pravá a levá, kryty vazivovou blánou poplicnicí

- přechází na vnitřní stěnu hrudní dutiny, nazývá se pohrudnice

- mezi oběma blanami se nachází dutina pohrudniční

- tekutina v ní zajišťuje klouzání obou blan při dýchání

vitální kapacita plic = množství vzduchu, který jsme schopni vdechnout

a  vydechnout, můžeme z plic vypudit 2,5 až 5 litrů vzduchu, v plicích zůstává 1 až 1,5 litrů zbytkového vzduchu

dechová frekvence

- 16 – 18 krát za minutu, dítě 20 – 26 krát za minutu ( v klidu asi 6 litrů)

- může se zrychlit a při zrychleném dýchání může minutový dechový objem

činit až 150 litrů (při velké námaze - tzv. „kyslíkový dluh“)

Vdech

- aktivní děj, dochází ke zvětšování hrudní dutiny a roztažení plic činností

dýchacích svalů (bránice, mezižeberní svaly)

- smrští se dýchací svaly, hrudník se rozšíří a bránice poklesne dolů

- na konci vdechu ochabnou dýchací svaly, hrudní dutina se zmenší, bránice se

vyklene nahoru, vzduch se vytlačí zplic, nastává výdech = pasivní výkon


Onemocnění dýchacích cest:

Infekční onemocnění (přenos kapénkovou infekcí):

- angína (zánět mandlí)

- záněty horních cest dýchacích – rýma, zánět nosohltanu

- záněty dolních cest dýchacích – hrtanu, průdušek (bronchitida), plic (pneumonie), tuberkulóza

Neinfekční onemocnění:

- astma – alergické onemocnění, dušení

- nádory, rakovina plic – následky kouření

Ke stažení

Investice do rozvoje vzdělávání
Aktivita je spolufinancována Evropským sociálním fondem
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
fondem a státním rozpočtem České republiky